Ach ty Mosty naše! Dlouho jsme se tak nějak nedokázali oklepat z tragédie, která postihla naše skvostné táborové místečko. Loni jsme dali šanci moravskému Sloupu. No výhrad bylo asi nakonec víc, než jsme si sami představovali. Sám jsem si říkal, jestli vůbec můžeme být jinde spokojeni tak jako na Šancích. Loni nám navíc nepomohlo ani počasí. Ani s majiteli tábořiště v Moravském krasu jsme si zrovna do oka nepadli. I přes to jsme si tábor užili. Tu dobu nikdo netušil, co bude dál.

Naštěstí máme ale skvělou partu lidí, kteří nic nevzdali a už brzo začali makat na dalším ročníku. Odpoutali jsme se od organizace Strom beskyd a rozhodli se jít svou vlastní cestou. Po sice dlouhé a úředně komplikované době vzniklo nové sdružení. Beskydy dětem z.s.

Už dávno před tím, jsme ale objevili téměř zbrusu nové tábořiště pod Javorovým. Lépe řečeno těsně pod jeho vrcholem. V nadmořské výšce 840 m.n.m. vzniklo organizací 5ph Royal Rangers Třinec krásné místo pro malé i velké táborníky. Pro nás výhodné tím, že je to organizace, která si pronajímala naše tábořiště na Šancích. O tom jsme ale donedávna neměli ani páru. To je náhodička co? Jestlipak samotní táborníci ví, že se letos vařily mňamky v podání naší dlouholeté a nejlepší kuchařky Danky ve stejné kuchyni jako na Mostech?

Ale teď k samotnému táboru.

Jak už jsem naznačil... no naznačil. Doslovně jsem v popisku napsal že nás všechny nadchlo prostředí. Úžasná příroda Beskyd je prostě nádherná! Zase jsme byli daleko od civilizace. Práve tím jsou tyhle tábory asi tak kouzelné. Jediné co pro nás bylo nové a co jsme si vyzkoušeli poprvé, jsou tepee stany, ve kterých spalo až sedm dětí. Doposud jsme vždy tábořili v klasických stanech s podsadou. Někteří, tak měli ke stanům trochu výhrady. Jde tady svým způsobem i o zvyk. Ale jinak převažovala samá pozivtiva. Sprchy jsou dle mého řešené parádně. Teplá voda byla ohřátá v mžiku a každý se mohl kdykoliv osprchovat. Toalety možná i mírně v nadstandarní úrovní, než na které jsme zvyklí, v kuchyni nic nechybělo, dřeva bylo nekonečne mnoho... Když vám do toho všecho přeje počasí, a máte kolem sebe lidi, které tábor baví, baví je jejich organizace a jsou schopni to dělat zadarmo nebo dokonce obětovat svoji dovolenou, ostatní věci jdou už tak nějak sami. Ano, i loni bylo skvěle. Ale letos jsme měli, znovu zdůrazním skvělé prostředí a také vyšlo počasí. Tohle se prostě podařit muselo.

A co bude dál? Příští léto? Nebo i dřív?

Už teď možná nekteří víte, že by jsme chtěli zorganizovat na Javorovém zimní víkendové lyžování, bobování, koulovaní, prostě to co každému jde nejlíp. O tom se ještě dozvíte později. Do zimy je ale daleko a my by jsme se chtěli vídat s dětmi častěji. Proto už na podzim plánujeme uspořádat výlet do Rožnova pod Radhoštěm.

A samotný tábor?

Z ekonomických důvodů je zatím téměř nemožné momentálně vrátit všechno zpátky na Šance. Ale já říkám ZATÍM aneb nikdy neříkej nikdy. Pro mě a pro mnohé z vedoucích je Javorový v současné době asi ideální volbou pro blízkou budoucnost.

Jak vše ale bude přesně vypadat, si budeme muset ještě všíchni chvíli počkat....